PLL - Primární luxace čočky (primary lens luxation)

Luxace čočky (luxatio lentis) je oční vada spojena s dislokací čočky vedoucí až k oslepnutí.  PLL (OMIA - Lens luxation, Phene ID 1152, Canis familiaris) byla popsána u psů před více než 75 lety (Gray et al. 1932). PLL onemocnění lze srovnat s nově popsaným Weill-Marchesani-like syndromem u lidí, který má podobnou etiologii (Morales et al. 2009).

Čočka je v oku fixována vlákny závěsného aparátu, při jejich poškození dochází k dislokaci čočky z fossa hyaloidea (mělká jamka pro čočku v přední straně sklivce) do přední nebo zadní oční komory popř. sklivce. Dislokace čočky může nastat i následkem úrazu. Dědičná forma je způsobena defektní fixací vláken čočky - uvolnění vláken způsobí posunutí čočky následkem je zelený oční zákal a ztráta zraku.

Primární luxace čočky postihuje mnoho psích ras, zejména teriéry, pudly, knírače aj., nicméně mutace v souvislosti s dědičnou formou PLL byla nalezena zatím jen u následujících plemen; u těchto plemen PLL vyšetřujeme:

Jack Russel teriér, miniaturní bulteriér, lancashirský patař, tibetský teriér, Parson Russel teriér, německý lovecký teriér,  Patterdale teriér, Rat teriér, sealyhamský teriér, toy foxteriér, italský volpino, velšteriér, čínský chocholatý pes, Australský honácký pes, Border kolie, Šarpej, Americký kokršpaněl, Bearded kolie, Bostonský teriér, Bretaňský dlouhosrstý ohař, Foxteriér, Bulteriér, Italský chrtík, Bobtail, miniaturní pudl, toy pudl, Vipet.

Plemena, u kterých je výskyt onemocnění vzácnější, ale v souboru testovaných vzorků se vyskytli také jedinci nesoucí mutaci: Opičí pinč, Bruselský grifonek, Polský chrt, Dandie Dinmont teriér, Anglický toy španěl, Japan-Chin, Lvíček, Manchester teriér, Puli, Velššpringršpaněl. ( J. Hered et al.2007)

V souvislosti s dědičným onemocněním PLL byla identifikována donorová sestřihová mutace v ADAMTS17 genu, která byla prokázána jako kauzální (Farias et al. 2010). Gen ADAMTS17 se nachází na psím chomozomu 3 (CFA3). Sekvenací genu byla zjištěna mutace, která vytváří sestřihové místo na 5´ konci intronu 10 (Farias et al. 2010).  Gen ADAMST 17 (ADAM metallopeptidase with thrombospondin type 1 motif, 17) je jedním z 19 dosud známých savčích genů genové rodiny ADAMTS (a disintegrin and metalloproteinase with thrombospondin motifs), kódující metaloproteázy (Cal et al. 2002, Porter et al. 2005).  Produkty této genové rodiny jsou potřebné pro normální růst a vývoj orgánů, jako jsou nadledvinky, ledviny, děloha, a srdce. Účastní se též patogeneze závažných lidských onemocnění včetně metastázujících karcinomů a artritidy. Mutace nebo alelické varianty rozdílných  ADAMTS genů jsou spojeny s rozmanitým souborem nemocí a fenotypů, např. Ehlers-Danlosovým syndromem typu VIIC, WMS (Weill-Marchesani syndrome), osteoartritidou, osteoporózou, trombotickou trombocytopenickou purpurou a abnormální distribucí pigmentu.

Rozsáhlá studie (Faries et al. 2010) prokázala souvislost mutace v genu ADAMTS17 s klinickými změnami v případě dědičného onemocnění PLL u tří různých plemen psů: miniaturního bulteriéra (Miniature Bull Terrier), Jack Russel teriéra (Jack Russel Terrier) a Lancashirského pataře (Lancashire Heelers). V rámci studie byl u 829 jedinců stanoven genotyp pro donorovou sestřihovou mutaci v ADAMTS17 genu (Farias et al. 2010), z toho bylo 196 psů s klinickým nálezem PLL a 633 normálních psů.

Ve studii bylo celkem 196 jedinců s PLL z tohoto v souboru bylo:

• 161 jedinců homozygotních pro mutaci (genotyp A/A)
• 23 jedinců bylo přenašeči (genotyp A/G)
• 12 jedinců shledáno bez mutace (genotyp G/G).

Jak je patrné, 35 klinicky positivních jedinců nemělo mutovaný genotyp A/A (jednalo se o přenašeče nebo jedince bez mutace); protože nemoc může propuknout i u jedinců starších 10 let, lze předpokládat, že se u těchto 35 jedinců PLL ještě vyvine.

Z 633 klinicky normálních psů mělo 15 jedinců mutovaný genotyp A/A, přičemž všichni kromě jednoho byli mladší 6 let.

Genotyp bez přítomnosti mutace G/G byl nalezen u 409 psů, z toho bylo 12 psů klinicky positivní na PLL (tj. 3%). Tito psi mohli mít altenativní formu PLL (formou s odlišnou distribucí v rámci plemen, rozdílnou zonulární histopatologii; formu způsobenou jinou genovou mutací popsanou ve studii Faries et. al 2010). Počet psů s alternativní formou bude pravděpodobně mnohem nižší než 3%, protože při studii bylo snahou zahrnout do výzkumu co nejvíce klinicky positivních jedinců.

V rámci studie se vyskytovala téměř stejná frekvence genotypů u PLL postižených psů u plemene Jack Russel Terriers  (2,5% genotyp A/G a 2,1% genotyp G/G) a pro Langshire heelers  (9,8% genotyp A/G a 8,0%  genotyp G/G ). U PLL-postižených miniaturních bulteriérů bylo procentuální zastoupení heterozygotního genotypu A/G (14%) pětkrát vyšší než zastoupení normáního homozygotního genotypu G/G (2,7%) (Farias et al. 2010). Toto zastoupení poukazuje, že i přenašeči mutace A/G mohou mít zvýšené riziko onemocnění PLL, riziko záleží na konkrétním plemeni nebo genovém pozadí individuálního jedince (Farias et al. 2010).

V současné době nejsou dostupné frekvence genotypů a jednotlivých alel u všech plemen postižených PLL.

Genetický test odhalí pouze přítomnost nebo nepřítomnost donorové nestřihové mutace genu ADAMTS17, která je v současné době považována za příčinu PLL. Provedený test nevyloučí možnost jiné formy PLL ani neumožní odhalit propuknutí choroby u případných přenašečů mutace.

Obecná dědičnost PLL je považována za autosomálně recesivní, proto většina přenašečů mutace ADAMTS17 v průběhu celého života neonemocní.  Vzhledem ke zjištěným údajům studie malé procento přenašečů PLL onemocní, choroba se rozvine u 2-20% přenašečů mutace (předpoklad se blíží spíše k dolní hranici rozsahu). Vzhledem k tomu, že nelze odhalit příčinu propuknutí choroby je doporučeno přenašeče v průběhu života sledovat a pravidelně oftalmologicky vyšetřovat (cca každých 6-12 měsíců od 2 let věku). Incidence přenašečů v rámci plemen může být vysoká, je doporučeno jedince s genotypem N/P (přenašeč mutace) v chovu krýt pouze jedincem s genotypem N/N (bez přítomnosti mutace).

U jedinců, u kterých byly zjištěny 2 kopie mutovaného genu (P/P), lze v průběhu života očekávat propuknutí PLL onemocnění. Doporučuje se sledování oftalmologem, aby klinické příznaky byly zachyceny co možná nejdříve.

Zdroj: Genomia, genetic laboratory